BLOG

 

BOJNICE

12.2.2019

...a tak se můj život ubírá dál

Něco takového se mi dlouho nestalo. Jsem na místě, kde cítím naprostý klid. Úžasná hudba, v krbu plápolá oheň a za okny jeden svět rozdělený na dva jezírkem. Jedno je zmrzlé a přes úzký chodníček je druhé, plné života v podobě zelených květin, které si díky termální vodě dál žije svůj život beze spánku. Sedím v úžasné kavárně, pojídám zmrzlinu a popíjím víno. Za okny se střídá sníh a slunce. Je to kouzelné. Sedím v úžasné kavárně zády do středu, poprvé v životě zády....Nikdy nesedím zády. A čtu si. Jak dlouho tu zůstanu nevím. Možná do zavírací doby, možná už jen chvíli. Ale vím, že se sem ještě vrátím.Něco se najednou stalo. Chci žít.  Chci dál žít. A jít dál svou cestou. Přesně proto jsem odjela. Sem. Abych se zase našla a vrátila. Nebude to tak rychle a hned, ta cesta bude ještě dlouhá a vím, že s klacky pod nohy. Ale vím, že ji zvládnu.Děkuji. Děkuji za všechny, kteří mě přišli za posledních pár dní do cesty. Ať to bylo jakkoliv a i když dlouho nezůstali. Už mám zase bušení srdce a motýli v břiše. Děkuji. Pláču...



výhled na Mounte Everest
výhled na Mounte Everest

Tibet

17. - 27.10. 2018

11 dní v Tibetu v podání Gabriely Uxové, díky, souzním s Tebou.

Tibet - náhorní plošina, kterou vyneslo do výšky vzdorovité střetnutí dvou zemských desek. To nejhlubší z nitra Země tu bylo vyzdviženo k oblakům, to nejniternější se zde pojí s nejvyšším.

V otisku krajiny je vidět zemitost, formující tlak, pomalý ale neústupný pohyb vedoucí ke krystalizaci zemských drahokamů (tyrkysů, malachitů,korundů, ..), ale i lidských duší žijících zde v tvrdých podmínkách. Vším prostupuje astrologický princip Saturna ve své nejvyšší formě.

Jak krásně souzní drahokamy ve vlasech Tibeťanů s jejich nitrem! Jak umocňující je soulad nastolený mezi prostředím, životem společnosti a nitrem člověka! Tolikrát už jsem slyšela o respektu k prostředí, k přírodě, ale až tady jsem si plně uvědomila a viděla tak jasné/čisté propojení.

Pokora, která chyběla budovatelům Babylonské věže, je tady, pod velikány čnícími do oblak, cítit v každém pohledu tmavých očí. V pohledu tváří zvrásněných těžkou prací, ostrým sluncem, nutností odolávat silnému větru, extrémům mezi pouštním sluncem a mrazivou nocí, námahou spojenou s každou miskou campy k snídani.

Tady na střeše světa lidé už staletí pracují na hodnotách, které nás přesahují, pracují na spojení duše s duchem. Snaží se udržet toto spojení a předat ho svým dětem i nám ostatním, žijícím v sladké zahálčivosti plodných nížin. Ještě dnes najdeme na stěnách skal "žebříky do nebes" jako symboly jejich poselství. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky klášterů - jako poselství , která nám chtěli a chtějí předat.

Hrstka posledních Tibeťanů semknutá uprostřed Lhasy se s pokorou modlí, roztáčí živý modlitební mlýn kóry kolem Džókhangu a vysílá modlitby a svá duchovní poznání do celého světa. Mantry prosí o záměnu slov " Já a Moje" v našem uvažování za slova " My a Naše" , prosí o osvobození skrze plné pochopení příčiny našich utrpení, vysílá poselství soucitu a láskyplného propojení skrze otevřená lidská srdce.

Jako vítr rozevlává záclonky na oknech Potály a žene mantry z barevných praporků k modré obloze, tak nám Tibeťané ze střechy světa posílají poselství síly ducha, touhy duše po spojení, pokorné cesty k jejich propojení. tiché vnitřní síly, která nás vede, o podpoře, které se nám dostává z okolí, když ctíme harmonii, o tom, že není třeba bojovat, ale hluboce přijmout a o srdci, které je branou přijetí, tedy branou do "nebes".

Tibet umírá.

Z více než 6000 klášterů jich zbylo 13.

Většina z 600 000 mnichů a mnišek byla vyhnána nebo zabita. Ti, co zbyli, jsou pod neúprosnou kontrolou. Reinkarnační linie moudrost nesoucích lámů byla přerušena.

Ještě pár desetiletí a Tibet - jako duchovní ostrov - zmizí. Zmizí pod obchodně-tržní tsunami. Je jedno, zda ji právě teď v Tibetu reprezentuje vládnoucí velká říše, protože ve své podstatě jsme možná i my součástí té - na trvalý růst, zisk, obchod a rychlou spotřebu orientované - vlny, která se už nějakou dobu šíří po Zemi a dost možná spěje k příští potopě světa.

A tak je na každém z nás, zda Tibet bude žít dál uvnitř každého z nás. Zda jsme zachytili, odvezli domů a zda ve svých životech zrealizujeme jeho poselství.

Poselství Tibetu, které jsem zachytila já, je zpráva o tom, že tlak a těžké podmínky, které dokážeme zvládnout podmiňují vznik drahokamů, že ty nenajdeme na povrchu ale uvnitř, že pomalé kroky, trpělivost a píle tvoří pevnost, že ten, kdo to vzdá v půlce kopce nikdy nebude mít nadhled, že ten, kdo se bojí vydat se do tmy nikdy nemůže být poslem svítání, že čím chce člověk být výš, tím pokornější musí umět být, aby tam dobře žil a přežil, že lepší než koncentrovat bohatství je koncentrovat svoji mysl, že k tomu aby člověk štědře dával, nemusí nic vlastnit, že ne "já a moje! ale "my a naše", že nejvyšší moudrost je poznání pravdy a že tu pravdu neseme v sobě a můžeme ji zahlédnout v očích ostatních lidí, pokud se na ně díváme srdcem.

Že jediná lidská aktivita, kde profitujete lépe, když nehledíte na etiku, mravnost a jiné "božské vlastnosti!" je obchod. Že žijeme v éře, kdy směna a z ní plynoucí finanční zisk jsou povýšeny na nejvyšší metu, že nerovnováha na stranách této rovnice plodí nerovnováhu ve světě, že každá nerovnováha je energeticky velmi náročná, že se to kolo touhy a spotřeby točí stále rychleji a rychleji, že vysává energii z matky Země i z nás, že touze po zisku už je úplně jedno čím točí, hlavně, že na druhé straně rovnice něco kape. Grafy hospodářských výsledků šplhají do výšin 8 tisícovek a stále více a více otvírají svoje tlamy.

Mandaly zobrazující rovnováhu a harmonii se už "nenosí".

Duchovní stezky lemují krámky s aušusem a odvádějí pozornost svým směrem, aby prodaly do plastu vyryté paramity ctností.

Chceme sklízet víc, než jsme zaseli. Je nám jedno, co jsme zaseli, hlavně, že nám po tom handlu něco zbude v kapse. Máme tržní hospodářství, a tak trháme!

Ze střechy světa se v kruzích snášejí tichounké modlitby z kóry.

Člověče, ptej se, co je příčinou tvého utrpení.

A co skutečně potřebuješ k tomu, abys byl šťastný?

Žij podle toho a přej to samé všem bytostem. Namaste.

(autor Gabriela Uxová, kamarádka a spolucestující Tibetem. Díky Gábi....)



13.7.2018 se začíná náš první výjezd s jógou a workoutovým cvičením k moři. Budeme Vám sem přinášet aktuality a fotky a příští rok se třeba můžete přidat i Vy!

Náš první jógový víkendový pobyt se konal v krásném penzionu v malé vesničce Plinkout, Dlouhá Loučka a my si ho náramně užily. Už teď se těšíme téměř ve stejném složení na další, který nás čeká v říjnu. Věřím, že přidám postupně další termíny, aby jste měli šanci všichni se přihlásit. A neváhejte, stojí to za to!

Tak máme před sebou poslední noc a zítra po obědě odjezd na letiště. Uteklo to až hrůza a nějak se nám úplně nechce. Já mám naštěstí vidinu pokračování v jiné destinaci ještě na další týden, ale ty přelety fakt nechcete.

Můj BLOG

02.01.2018

2.1.2018Už delší dobu přemýšlím nad tím, že si založím vlastní blog, kde Vám budu sdělovat různé informace a vlastní poznatky. Než ho však vytvořím, rozhodla jsem se nejprve pro tento (poznámkový) Blog, abych některé své myšlenky neztratila v jejich přívalu a také mohla odpovídat na dotazy Vás jednotlivců a třeba tak zodpovědět i dotaz někomu, koho...